Bosna a Hercegovina

Mezi nejoblíbenější turistická letoviska Bosny a Hercegoviny se řadí hlavní město Sarajevo, a dále města Mostar a Neum. Protože břehy přímořské oblasti Neum omývá Jaderské moře, stává se častým cílem turistů, kteří do této země přijíždějí.

Turisty samozřejmě lákají neumské písčité či oblázkové pláže, čisté moře a poměrně velký počet slunných dní. Jako zpestření dovolené může návštěvníkům posloužit nabídka vodních sportů, kupříkladu možnost vodního lyžování nebo potápění. V Neumu samozřejmě nechybí místní kavárny, restaurace a obchůdky, kde si mohou turisté pořídit vše, co potřebují. Z ubytovacích zařízení si mohou turisté vybírat jak z široké nabídky hotelů, tak z ubytování v soukromí. Velikou výhodou dovolené v Bosně a Hercegovině je skutečnost, že tu jsou nízké ceny, a tak pobyt vyjde o mnoho levněji, než tomu je například v sousedním Chorvatsku. Poblíž tohoto města se také nacházejí zajímavé historické stavby. Bosna a Hercegovina je země plná přírodních atraktivit, a tak si mohou turisté udělat výlet do hor, jeskyní či k vodopádům. V blízkém okolí Neumu se například nachází národní park a ptačí rezervace Hutovo Blato. Z dalších výletních míst stojí za zmínku nekropole Radimlja.

Není to ale jen vidina moře a krásné přírody, co přiměje mnohé z návštěvníků k příjezdu. V oblasti je totiž možné pořídit levné potraviny, nápoje či některé z průmyslových výrobků zdejší země, a tak do Neumu často zavítávají i obyvatelé Chorvatska. Cesta sem se jim totiž opravdu vyplatí, mohou zde zboží pořídit až o třicet procent levněji.

Bosna a Hercegovina jako samostatný státní útvar vznikla po rozpadu Jugoslávie v roce 1992. V současnosti zde žije skoro 4 miliony obyvatel. Stát sousedí s turisticky oblíbeným Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Velkou část území tvoří hornatá krajina. Nejvyšším vrcholem je Maglič (2 386 m). Nad oblastí převládá kontinentální klima, což znamená, že jsou zde teplá léta a zimy naopak chladné.

Hlavním městem je Sarajevo. Je to největší město v zemi a žije v něm asi 400 000 lidí. Na území Bosny a Hercegoviny se oficiálně mluví třemi jazyky. Jde o bosenštinu, srbštinu a chorvatštinu. Vzhledem k etnické struktuře obyvatel nemá země jednotné svátky na celostátní úrovni. Každá etnická skupina slaví jiné svátky.

Oblast se může pochlubit zajímavou a pohnutou historií. Jako první ji obsadili Římané, ty v 6. století nahradili Slované. Území Bosny a Hercegoviny se pak na několik staletí stalo součástí Byzantské říše. Následně po jejím zániku oblast připadla k Chorvatskému a Srbskému království. Během 12. století došlo k osamostatnění Bosny a jejímu hospodářskému rozkvětu. V druhé polovině 15. století území ovládli Turkové. Oblast Bosny a Hercegoviny se tak stalo na dalších 400 let součástí Osmanská říše. Po úspěšné vzpouře proti nadvládě Turků se přilehlá oblast stala součástí Rakousko-Uherska. Pod Rakousko-Uhersko patřila Bosna a Hercegovina do roku 1918. Po jejím rozpadu se zemi nepodařilo osamostatnit, ale stalo se součástí jugoslávské federace. Federaci tvořilo 6 svazových republik. Její rozpad předcházela krvavá občanská válka trvající 3,5 roku.

Dnes už je zde klid, návštěvníci by měli ale pamatovat, že válka zde zanechala nechtěné dědictví v podobě min a tak se podle toho chovat a zbytečně neriskovat.

Turisticky nejzajímavějšími cíly Bosny a Hercegoviny je obec Radimlje, město Sarajevo, vesnice Medjugorje, středověké město Počitelj, jeskyně Badanj, vodopády Kravice, archeologická osada Mogojelo chráněné území Hutovo Blato.

Bosna a Hercegovina měna

V Bosně a Hercegovině se jako měna používá takzvaná konvertibilní marka (konvertibilna marka). Tato měna se používá od roku 1998 a odpovídá ceně německého platidla, tedy v současnosti Eura. Po čtyři roky se používal kurz jedna ku jedné. Nyní můžeme v Bosně a Hercegovině směňovat v pevném kurzu 1 EUR = 1,95583 BAM, 1 BAM = 0,51129 EUR. V přepočtu tedy bosenská měna vychází asi na dvě konvertibilní marky za jedno euro. Kódem měny je BAM, v Bosně a Hercegovině je označována jako KM. Peníze si můžete směnit v bance, ve směnárnách či v bankomatu pomocí karty. S kartou můžete samozřejmě platit v některých supermarketech či restauracích.

Bosna a Hercegovina jazyk

V Bosně a Hercegovině se jako jazyk nejčastěji používá chorvatština a srbština a bosňančina. Bez problémů se domluvíte také rusky, u mladších obyvatel německy či anglicky.

Krajina Bosny a Hercegoviny je z velké části formována pásmy Dinárských hor. Nejvyšší pohoří se nachází v jihozápadní oblasti země. Ve vnitrozemí se nachází níže položené oblasti Bosenského rudohoří pokryté listnatými lesy. Největší řekou je zde Neretva. Ta tvoří největší přítok jadranského moře v tomto teritoriu. Na území Bosny a Hercegoviny se nachází řada jezer. Největším jezerem je umělé jezero Buško. To zabírá 57 km čtverečních a bylo vybudováno jako umělá zásobárna vody pro elektrárnu Orlovac.

Jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií turisté naleznou u vodopádů Kravice. Vodopády Kravice leží na řece Trebižat. Samotné vodopády jsou vysoké úctyhodných 27 metrů a široké 120 metrů. Zážitek se umocňuje při dostatku vody. Ti, kdo by si chtěli pod vodopády zaplavat, tak mohou. Běžně se zde organizují plavby na kánoích a kajacích.

Turisté, kteří by chtěli na chvíli vyrazit do panenské krajiny, tak mohou navštívit například chráněný park Hutovo Blato. Park Hutovo Blato se nachází 10 km od města Metkoviče. Park zabírají z velké části mokřady a bažiny. Žije zde na 350 druhů vodních ptáků.

Turisté, jež se mnohem více zajímají o historii, architekturu a obecně o umění, by měli rozhodně zavítat do archeologické lokality Mogorjelo. Během 19. a 20. století zde byly objeveny pozůstatky opevněné usedlosti z 3. století. Na jejích pozůstatcích později byly postaveny dvě starokřesťanské baziliky. Ty byly zničeny začátkem 7. století.

Mnoho věřících turistů zamíří i do vesnice Medjugorje, kde se v roce 1981 prý zjevila P. Marie. K místu zjevení vede poutní okruh hraničený měděnými deskami, na nichž jsou vyvedeny výjevy z Kristova života. Poutní místo už navštívilo 25 milionů poutníků.

Nezapomenutelný zážitek skýtá i jeskyně Badanj. Zdejší raritou je rytina koně pocházející ze starší doby kamenné. Jeskyni pravděpodobně obýval kromaňonský člověk.

Do Bosny a Hercegoviny se nejlépe dostanete po silnici. Let letadlem je obyčejně docela komplikovaný, protože do Sarajeva nelétá přímý spoj. Většina turistů tak musí cestovat přes řadu evropských letišť. Což není vůbec pohodlné a je to docela otravné.

Silniční nadšenci proto raději zvolí cestu po silnici. Počítat musí ale minimálně s 8 hodinami cesty. Což nezní až tak hrozně. Do Sarajeva se dostanete až za 13 hodin. Při cestě autem si můžete nejvíc užít zdejší divokou a krásnou přírodu. Je nejsnazší zastavit a kochat se. Na území Bosny a Hercegoviny je však potřeba počítat s tím, že kvalita zdejších komunikací není kdovíjaká. Připravit se musíte na katastrofální stav silnic a špatné značení tras. Silnice často vedou hornatým terénem a oblastmi s nebezpečím pádu kamenů do vozovky. Při cestě zemí můžete zapomenout i na takové samozřejmosti jako je silniční středový pruh a zpevněná krajnice. Motoristé by měli vědět, že zde prakticky neexistují dálnice a samozřejmostí jsou dlouhé kolony v určitých úsecích či neosvětlené tunely.

Chcete-li zažít skutečné cestovatelské dobrodružství tak vyrazte autobusem či vlakem. Autobusem se do Bosny a Hercegoviny přímo nedostanete. Využít se ale dají linky z okolních zemí, které sem míří. Autobusové linky do Bosny a Hercegoviny míří ze Záhřebu, Bělehradu, Vídně či Mnichova. Vlakem se dá dostat do Sarajeva železnicí přes Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Cesta zabere tak plný jeden den.

Po Bosně a Hercegovině se dá nejlépe cestovat po silnici. Každé větší město má vlastní autobusovou síť a tak by neměl být velký problém dostat se tam, kam potřebujete. Samotné hlavní město Sarajevo má ještě i tramvajovou a trolejbusovou síť. V Sarajevu mají dvě autobusová nádraží. Proto pozor. Jedno je bosenské a druhé srbské. Bosenské se nachází blízko centra a srbské na okraji města.

Počasí Bosna a Hercegovina má podobné příznaky jako u nás, avšak najdou se tu i rozdíly. Neboť daná destinace se člení do tří klimatických zón. V první klimatické zóně se nachází Panonská nížina, která leží na severu území. Jde o mírně kontinentální klima, které je známé svými dlouhými teplými léty a mírnějšími zimami. Právě v letních měsících se zde pohybují průměrné teploty okolo 23 °C a nejtepleji je tu v červenci. Zato v zimě průměrné teploty klesají mírně pod 0 °C a nejchladněji je tu právě v lednu, kdy teplota poklesne na -1 °C. Ročně zde spadne minimálně 750 mm srážek.

Ve druhém klimatickém pásu tzv. kontinentálním horském klimatu se rozprostírá horská a polohorská oblast s krátkými dosti teplými letními dny a chladnějšími zimními měsíci. Zabírá většinu území. Celoročně se zde průměrná teplota pohybuje něco okolo 7 °C. Avšak nejchladněji je tu v měsíci lednu, kdy teplota poklesne na -3 °C. Nicméně v této klimatické oblasti mohou minimální teploty poklesnout až k -35 °C. Obvykle zde spadne 1200 mm srážek.

Zatímco třetí klimatická zóna (středomořského klimatu) se vyskytuje na malém území Bosny a Hercegoviny a to podél města Neum, které se tyčí na pobřeží známého Jaderského moře. Počasí Bosna a Hercegovina v této části vyniká velmi dlouhými teplými letními měsíci a mírnější zimními dny s deštivými srážkami. V červenci se zde pohybují průměrné teploty něco okolo 22 °C a v lednu zase nepřesáhne 0 °C.

Počasí Bosna a Hercegovina je opravdu rozmanité. Například hlavní město Sarajevo se nalézá blízko rozhraní mírnějšího kontinentálního a teplejšího středomořského podnebí. Je zde v průměru 10 °C, některé letní dny vystoupá teplota k 30 °C, zatímco v zimě může poklesnout až k -9°C. Zato ve městě Mostaru se může rtuť teploměru v létě vyšplhat až 40 °C a v zimě tu panuje průměrná teplota 2 až 9 °C.

Stát Bosna a Hercegovina se může pochlubit několika městy se zajímavými pamětihodnostmi a krásnými přírodními zákoutími. Pakliže budete v hlavním městě „Sarajevo“ této výjimečné destinace, nezapomeňte zde navštívit Baščaršijské náměstí, které se může pochlubit bohatou islámskou architekturou. Pokochejte se zdejšími nízkými upravenými domy, také se projděte uzoučkými uličkami s kamenným hladkým dlážděním. Rozhodně si nenechte ale ujít krámky a obchůdky s vlastními rukodělnými výrobky, ve kterých si pořídíte nejeden suvenýr. Bezprostřední blízkosti se nachází nejznámější pamětihodnosti, jako je kupříkladu Gazi Husrev-begova mešita z 16. století. Hned vedle stojí nejenom náhrobní kaple, ale i fontána, hodinová věž, koránová škola, unikátní lázně, knihovna či hřbitov, na kterém spočinulo mnoho významných osobností. Skvělé jsou i další památky, jako je Katedrála srdce Ježíšova, pravoslavný chrám v barokním slohu, kostel sv. Antonína, Kozí a Latinský most, Svrzův dům z 18. století, Národní divadlo v novorenesančním slohu, Zemské muzeum. V blízkosti hlavního města se rozprostírá park Vrelo Bosne s přenádhernou oázou plnou zeleně, průzračných mělkých jezírek, vodopádů a můstků.

Za zmínku stojí druhé nejvyhledávanější a největší město Bosny a Hercegoviny zvané Mostar, ve kterém shlédnete Karadozbegovou mešitu, jenž byla postavena v průběhu 1557 až 1558. Kromě toho zde stojí stavitelský skvosty, jako je například Starý most z 16. století, most Mujagy Komadina apod.

Výtečným turistickým místem je i malebné městečko Medžugorje, které objevíte zhruba třicet kilometrů jižněji od pozoruhodného města Mostaru. Jde o nejnavštěvovanější poutní místo zjevení panenky Marie. V okolí necelých deseti kilometrů se všem turistům nabízí opravdu neskutečná podívaná na zdejší přírodní krásu. Nachází se zde vodopády Kravice, které jsou monumentální. Pod těmito vodopády s průzračnou čistou vodou se můžete v horkých dnech ochladit a žádný kolemjdoucí nebude pohoršen.

Upoutat Vás může menší středověké městečko „Počitelj“, které se proslavilo pirátskou historií. Stojí zde rozvalina hradu s tureckým podhradím. K vidění je tu mešita, veřejné lázně, střední muslimská škola.

Zavítat ovšem můžete i do ostatních měst Bosny a Hercegoviny, jako je Banja Luka, Bihač, Gradačac, Jajce, Stolac, Travnik, Višegrad.

Připravujeme pro vás rozsáhlou fotogalerii Bosny a Hercegoviny. Pokud máte zájem zde uveřejnit své fotogalerie společně s vašim jménem, neváhejte nás kontaktovat.

Bosna a Hercegovina vlajka

Takhle vypadá oficiální vlajka Bosny a Hercegoviny – federativní republiky.

Bosna a Hercegovina mapa silnic

Jako mapu silnic doporučujeme publikaci Bosna, Hercegovina – mapa FR – 1:200 000. Jedná se o oboustrannou rozkládací automapu doplněnou rejstříkem sídel a legendou v češtině.

V textu naleznete několik map Bosna a Hercegovina. Některé jsou již zastaralé, ale proč si pro zajímavost neprohlídnout, jak Bosna a Hercegovina vypadala dříve.

Z Bosny a Hercegoviny se stal samostatný stát v roce 1992 na základě deklarace svrchovanosti z října 1991 potvrzené referendem za nezávislost na Jugoslávii v březnu 1992.

Bosny a Hercegoviny válka

Největší válka na území Bosny a Hercegoviny se odehrála v době na začátku 90. let 20. století při rozpadu Jugoslávie. Odehrála se mezi představiteli bosenských Muslimů, Chorvatů a Srbů.Rozpory ve formováni nezávislého státu se nepodařilo vyřešit mírovou cestou a přerostly v ozbrojený konflikt při kterém padlo mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny. Byly zaznamenány i tzv. etnické čistky. Míru se země dočkala až v Paříži 14. prosince 1995.